Na základě předpokladů schválilo Valné shromáždění OSN v noci z 29. na 30. listopad 2012 na svém jednání pozorovatelský statut Státu Palestina. "Pro" bylo 138 členů, proti devět, 41 zemí se zdrželo. Po 65 letech od doby, kdy Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci číslo 181, která rozdělila území historické Palestiny na dva státy a dala tak vzniknout Státu Izrael, se tak dostalo milionům Palestincům, z nichž většina desítky let žije v uprchlických táborech ve státech sousedících s Izraelem, ale i v pásmu Gazy, určité satisfakce.
Udělení pozorovatelského statutu Palestině však neznamená bilaterální uznání z hlediska jednotlivých států, toho je možné dosáhnout pouze dvoustrannými jednáními.
Tento obrovský úspěch však kalí jedna velká černá skvrna na kráse, a to hlasování České republiky. Ta spolu s dalšími osmi státy hlasovala proti udělení pozorovatelského statutu Státu Palestina. Vedle ní "proti" hlasoval samozřejmě Izrael, Spojené státy a jeho vazalové Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama. Posledním státem hlasujícím proti byla Kanada. Česká republika je jediná z 27 členských zemí EU, která se takto zbaběle zachovala, 14 států EU hlasovalo pro přiznání pozorovatelského státu a 12 se hlasování zdrželo.
Stejně jako Spojené státy i Česká republika ústy svého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga tvrdí, že "Česká republika je přesvědčena, že společného cíle, kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí, může být dosaženo pouze přímými jednáními". Ta však již před lety ustrnula na mrtvém bodě.
Česká pravicová politická reprezentace, ale bohužel nejen ta, zapomíná, respektive nechce vidět, tu skutečnost, že tím, kdo stojí za dosavadním zmarem všech jednání, je především Stát Izrael. Ten opakovaně nerespektuje jak rezoluce Rady bezpečnosti OSN, tak rozhodnutí Valného shromáždění OSN. Na rozdíl od jiných států světa, kde světové mocnosti neváhaly pod sebemenší záminkou intervenovat, tyto rezoluce Rady bezpečnosti OSN neměly na Izrael žádný vliv a neznamenaly pro něj žádné důsledky.
Izrael tak dál buduje na jím okupovaných palestinských územích své osady a okupuje východní část Jeruzaléma, který Palestinci považují za své hlavní město. Rovněž tak mezi Západním břehem Jordánu a svým územím nechal postavit zeď, která odděluje jednotlivé komunity. Stát Izrael desítky let beztrestně vraždí nevinné palestinské obyvatelstvo, především děti a ženy.
Naopak militarizaci svého vlastního obyvatelstva dotáhl až do absurdních rozměrů, lze tak říci, že většina občanů Izraele starších 18 let patří buď k aktivním příslušníkům izraelských ozbrojených sil nebo k jejich záložníkům, a to bez ohledu na pohlaví.
Na tato a další fakta však Česká republika raději zapomíná, neboť právě strůjce naší zahraniční politiky Karel Schwarzenberg, dnes již exministr obrany Alexandr Vondra, ale i řada dalších patří mezi nekritické stoupence jestřábího pojetí zahraniční politiky České republiky pod patronátem Bílého domu.
Ludvík Šulda
