My, delegáti 17. festivalu
studentstva a mládeže, shromáždění ze 126 zemí v počtu více než 15 000
delegátů, jsme se setkali pod heslem "Poražme imperialismus, za svět míru,
solidarity a sociální přeměny" na půdě majestátní, dynamické a pulsující
Jižní Afriky. Zde jsme bojovali po celá desetiletí, bok po boku, lidé
nejrůznějšího původu za svržení tyranie systému apartheidu, udržujícího moc
imperialismu nad naším lidem. Bojovali jsme spolu s lidem Jižní Afriky a dnes
se zde setkáváme, abychom pokračovali v našem boji proti nespravedlnosti a
diskriminaci.
Setkáváme se v Jižní Africe v
předvečer stého výročí osvobozeneckého hnutí ANC, které bude v roce 2012.
Činíme tak, abychom spolu s našimi soudruhy diskutovali to, jak daleko jsme
došli v budování ne-rasové, ne-sexistické, demokratické a prosperující společnosti,
v boji s plným nasazením za porážku imperialismu ve všech jeho formách. Přišli
jsme oslavit konání festivalu v Jižní Africe, vědomi si nádherné role, kterou
osvobozenecké hnutí sehrálo, když přineslo do Jihoafrické republiky demokracii,
vědomi si toho, že Mládež ANC patří k zakládajícím členům festivalového hnutí a
z jeho řad vzešel první africký prezident WFDY. Přišli jsme sem, abychom vzdali
poctu příspěvku Andila Yawy a všech festivalových veteránů za to, že nám
prostřednictvím festivalového hnutí poskytli nástroj solidarity, bratrství a
prostředek změny. Věnovali jsme tento festival boji a odkazu 2 hrdinů, kteří
nám umožnili hovořit o solidaritě a míru ve světě: veliteli Fidelu Castrovi a
Madibovi Nelsonu Mandelovi. Děkujeme jim za jejich neúnavného ducha.
63 roků poté, co byl první
světový festival mládeže zorganizován v Praze, upozorňujeme na důležitou roli,
kterou socialistický tábor hrál v podpoře této vrcholné události
proti-imperialistické mládeže. Umístění SFMS samo je vyjádřením solidarity s
bojem místního lidu. SFMS je výrazem boje proti imperialismu a boje proti
vykořisťování člověka člověkem. Zvláštní význam má příspěvek socialistické
Kuby, a to nejen proto, že dvakrát Festival hostila, ale také proto, že tím, že
tak učinila v roce 1997, pomohla tím znovu uvést do života festivalové hnutí
navzdory potížím mezinárodního protiimperialistického a dělnického hnutí v 90.
letech. Blahopřejeme WFDY k jejímu 65. výročí, za její příspěvek k boji za mír,
spravedlnost a festivalové hnutí a v letošním roce také slavíme 65 let
vítězství národů nad nacistickým fašismem.
S tím, jak protiimperialistické
hnutí mládeže a lidu rozvinulo svůj boj, imperialisté rovněž usilují o
konsolidaci svých sil a upevnění svých struktur. Používají všechny mechanismy,
které mají v rukou, jako je NATO, AFRICOM, EU, MMF, SB, WTO a všechny způsoby
zasahování, jako jsou blokády, sankce, embarga, střety, vojenské intervence,
války, okupace zaměřené proti suverénním státům a pokrokovým hnutím. Nová
strategická koncepce "NATO 2020", prosazená tento rok v Lisabonu,
shrnuje veškeré změny provedené v jeho struktuře v minulých letech (12 nových
členských států, využití "Partnerství pro mír" ve svých plánech),
mění svůj postoj k soutěži imperialistických sil jako je např. Rusko podepsáním
dohod s nimi; posiluje spolupráci s EU, což dokládá, že je imperialistickým
organismem pro tvorbu a výchovu vojenských jednotek, působících proti
"extremismu", uvnitř i vně hranic svých členů, je zaměřeno především
na všechny, kteří bojují za obranu práv lidu a mládeže proti imperialismu. Za
těchto okolností se zesiluje útok na protiimperialistické síly, zvláštním
projevem toho jsou antikomunistická opatření.
Krize kapitalistického systému
tkví v prohlubování jeho vnitřních rozporů, odhalení jeho historické
neschopnosti dosáhnout pokroku pro lidstvo. Tato krize vytváří půdu pro nové
imperialistické síly, které se v minulosti buď střetly s USA nebo EU, nebo byly
jejich spojenci, aby využily různé načasování projevů krize k zvýšení svého
vlivu v imperialistické pyramidě, aby získaly větší kus v kapitalistickém boji
o trhy a vykořisťování. Krize není důsledkem administrativních modelů ekonomiky
nebo poškození systému, působí v celém kapitalistickém světě v zemích vedených
jak neoliberály, tak i sociálními demokraty. Jsme ve fázi prohlubování krize,
zotavení v následujících letech bude nepatrné: práva mládeže budou i nadále
každý den napadána na sociální, ekonomické a kulturní úrovni. To ukazuje
historické hranice a selhání kapitalistického systému a jeho neschopnost
naplňovat potřeby a touhy lidu a zdůrazňuje nutnost vytvoření společnosti a
způsobu rozvoje, který bude usilovat o splnění potřeb a práv mládeže a lidu.
Práva a svobody mladé generace
jsou kategoricky porušovány v každém koutu planety. "Kapitalistické
globalizace", systém vykořisťování a ovládání lidí a zdrojů tlačí masy
mladých lidí na okraj společnosti. Jsou to první oběti sociální nerovnosti na
všech úrovních. 212 milionů nezaměstnaných, ve světě, kde je nejisté, dočasné
zaměstnání pravidlem, je toho důkazem. Jen mezi lety 2007 a 2009 se toto číslo
zvýšilo o 34 milionů. A v důsledku ekonomické krize byla zlikvidována další
pracovní místa, což odsuzuje stále více lidí do bídy a chudoby. Bojujeme proti
odstraňování pracovních práv, zejména mladých dělníků, kteří více trpí důsledky
nezaměstnanosti. Celá generace mladých lidí je přeměňována v generaci bez práv.
Je třeba zdůraznit úlohu mladých
žen v boji za svou emancipaci jako součást všeobecného boje proti imperialismu.
Ženy, které jsou ještě silněji napadány imperialistickou politikou, si zaslouží
naše plné uznání a podporu v zápase za ukončení veškerého zneužívání a
diskriminace, které existují v našem světě, v zápase, jenž je součástí našeho
zápasu s imperialismem.
"Vnější dluhy a
schodky", které se v mnoha zemích staly skutečností, jsou výsledky
politiky prosazované kapitalistickými silami ve všech zemích, nezávisle na
jejich postavení v rozložení sil. Odrážejí nerovnoměrný vývoj a dělbu práce v
kapitalistickém systému. Jsou využívány tak, že vládnoucí třída v zemích
půjčujících, i v těch, které si samy půjčují, se stává silnější, zatímco lid
trpí břemeno krize na svých zádech. V mezinárodním imperialistickém systému
není místo pro rovné a respektující vztahy mezi státy a národy, je to další
důkaz nutnosti revoluční společenské přeměny systému, který přináší nerovnost a
bídu.
Imperialistický hon za ziskem
ženoucí kupředu bezuzdné vykořisťování přírodních zdrojů planety vyplývá z
logiky ničení a je hlavní hrozbou pro životní prostředí a budoucnost planety.
Problematika životního prostředí nabírá alarmujících rozměrů vzhledem k
produkci geneticky modifikovaných (GM) organismů, které ohrožují budoucnost
lidstva. Voda po celém světě je stále více a více cílem pro vykořisťovatelský
charakter kapitalismu a je používána jako strategická a politická zbraň
imperialismu. Strategií imperialismu je přenést odpovědnost za problémy
životního prostředí na lidi a individualizovat to, co je prezentováno jako
řešení, s cílem zvýšit ještě více zisky velkých firem prostřednictvím tzv.
"zelených" produktů.
Imperialistická politika
válečného štvaní vyvolává takové krize jako je uprchlictví, miliony lidí, kteří
jsou nuceni opustit své domovy, pozemky, práce a rodiny. Důrazně odsuzujeme
imperialistickou hospodářskou politiku, intervence a okupace, které vedly ke
vzniku milionů imigrantů, přebíráme zápas za obranu práv imigrantů v práci,
vzdělávání, sociálních službách. Žádná lidská bytost nemůže být mimo zákon.
Imperialistická politika útočí na
plný rozvoj vzdělávání mladých lidí, brání jim v přístupu k bezplatnému a
kvalitnímu vzdělání, to je ke škole založené na výchově ke svobodě a obhajobě
míru. Bráníme a bojujeme za vzdělávání jako veřejné a společné bohatství,
univerzální lidské právo, jehož dostupnost musí být zajištěna státem. Odmítáme
záměry privatizace, jejíž obětí jsou veřejné instituce různých úrovní. Žádáme
vypuštění oblasti vzdělávání z dohod WTO - vzdělání není zboží!
Nárůst užívání drog u mladých
lidí je nebezpečný jev, který dokazuje úpadek kapitalistického systému. Miliony
mladých lidí žijí s AIDS, zejména v Africe a Asii. Velké farmaceutické trusty
monopolizující výrobu a distribuci potřebných léků profitují z pandemií místo
poskytování prostředků léčby. Děti jsou zneužívány a nuceny do vojenských
operací, prostituce a obchodu s drogami, zvyšuje se počet dětí žijících na
ulici.
Navzdory této ofenzívě pokrokové
a mírumilovné síly odolávaly, dobývaly důležitých vítězství a sílily. Boj za
mír byl v průběhu let velice důležitý a těmito posledními akcemi se snažíme zvýšit
vědomí mas mládeže a zaměřit boj proti nepříteli míru, proti imperialismu. Boj
na národní úrovni hraje ústřední úlohu v boji proti konkrétním opatřením
týkajícím se mládeže. Zdůrazňujeme význam vítězství dosažených v zápasech
studentů, dělníků, rolníků, původního obyvatelstva a ženských hnutí v časech
jako jsou tyto. Chceme podtrhnout důležitost několika volebních vítězství a
další pozitivní výsledků pokrokových stran a koalic.
Afrika i mnoho let po dosažení
politické nezávislosti zůstává politickým a ekonomickým polem pro USA a jeho
spojence. HIV / AIDS je stále život ohrožujícím problémem schopným vyhladit
celou africkou rasu, spolu s malárií a jinými onemocněními vyrobenými
imperialisty. Na AIDS a extrémní chudobu umírá každé tři vteřiny jedno dítě. Odsuzujeme
nespravedlivé sankce proti Eritreji a vyzýváme k bilaterálnímu řešení konfliktu
s Etiopií bez jakéhokoliv vnějšího zásahu. Růst americké přítomnosti v Africe
prostřednictvím AFRICOM, jenž je využíván jako vojenský rozpínavý projekt v
Africe, umožnil USA nastolovat vůči africkým zemím závažné vojenské výhružky.
Odsuzujeme zřizování vojenských základen ve jménu AFRICOM a požadujeme po
Botswaně jejich okamžité odstranění, neboť představují trvalou hrozbu pro
bezpečnost zemí Jihoafrického rozvojového společenství, a podporujeme boj lidu
za dosažení demokracie. Odsuzujeme úmyslné financování občanské společnosti a
opozičních stran v Africe Západem s cílem provádět změny režimů ve jménu tzv.
"rozvoje". Dále odsuzujeme ICC (Mezinárodní trestní soud) pro jeho
zřejmý útok na africké vůdce, stejně jako všechny mediální kampaně podporované
imperialismem k destabilizaci regionu. Trváme na solidaritě s lidem a mládeží
Svazijska a požadujeme propuštění všech politických vězňů. Důrazně odsuzujeme
pokračující vojenskou okupaci Západní Sahary Marockým královstvím a požadujeme
respektovat právo na sebeurčení a nezávislost saharského lidu. Marocká vláda by
měla okamžitě ukončit blokádu okupovaných území Západní Sahary a umožnit vstup
na toto území mezinárodním pozorovatelům a nezávislým médiím. Odmítáme a
odsuzujeme všechny formy porušování lidských práv, včetně pronásledování,
svévolného věznění, zmizení a mimořádných soudů atd., které páchají marocké
úřady proti příslušníkům saharskému lidu a požadujeme propuštění všech
politických vězňů a odstranění zdi rozdělující toto území. Dále naléhavě
vyzýváme k okamžitému zrušení hospodářských sankcí proti Zimbabwe, které stále
působí nevýslovnou bolest a utrpení obyvatel, a jsou rovněž katalyzátorem
jejich programu na svržení režimu v Zimbabwe. Jsme solidární s revolucionáři v
Africe a vyzýváme je, aby zachovávali svoji pevnou pozici proti imperiálním
tendencím. Vítáme druhou fázi afrického lidového boje, boje za ekonomickou
nezávislost prostřednictvím prosazování práva na vlastní vývoj, znárodnění nebo
jakékoli jiné formy posílení lidu. Blahopřejeme lidu Angoly k procesu obnovy,
který je v této zemi realizován. Soucítíme se západoafrickými zeměmi v krizích,
převratech a politické nestabilitě, způsobené pronikáním imperialismu, a
vyzýváme k naléhavému řešení a k udržení politické stability. Vyzýváme k
zastavení porušování lidských práv v Súdánu, zejména v Dárfúru a voláme po míru
v této zemi, stejně jako požadujeme svobodu působení odborových organizací.
Přes to odsuzujeme jakékoliv imperialistické intervence proti Súdánu. Krize v
Pobřeží slonoviny, Nigeru a Guiney i problémy v Nigérii přinášejí řadu
ponaučení při vyhodnocování současného politického terénu v západní Africe.
Odsuzujeme rovněž zapojení imperialistických kompliců do atentátů na hlavy
států v Burkině Faso. Také tlak přicházející z Evropy a Spojených států si
vynutil podepsání kořistnických smluv o využívání nerostných surovin (jak se
stalo i v Západní Sahaře ze strany EU), což ruinuje a ožebračuje většinu zemí,
kterým je tak odpírána schopnost místních investic a způsobován útěk mládeže
při hledání lepších životních podmínek. Ten má za následek obrovské ztráty na
životech při emigraci.
Asijsko-tichomořská oblast
zůstával jednou z výbušných oblastí světa, odrazovým můstkem vojenských
provokací a ozbrojených konfliktů, stejně jako hromadění zbraní a vměšování,
které vážně ohrožuje mír a bezpečnost v Asii i ve světě. Současný vývoj v této
oblasti ukázal, že USA a NATO rozvíjejí společnou imperialistickou strategii
pro asijsko-tichomořskou oblast. Usilují o založení nových politicko-vojenských
skupin s cílem rozšířit okruh vojenských činností pokrývající celou oblast Asie
a Tichomoří. Rostoucí americká vojenská přítomnost v Indickém oceánu a
Tichomoří, americko-izraelské strategické spojenectví a rostoucí vojenská
spolupráce s reakčními režimy v Perském zálivu představuje vážnou hrozbu pro
mír, stabilitu a bezpečnost v regionu. V jižní Asii se imperialistická
intervence prohloubila zejména v důsledku zásahu USA v Afghánistánu a
Pákistánu. Tak zvaná Af-Pak strategie Spojených států sledující jejich naprosto
sobecké zájmy má za následek jen vážnou politickou nestabilitu v oblasti,
nemluvě o brutálním zabíjení a ztrátách na životech a majetku, kterým čelí
obyčejní lidé v jižní Asii v důsledku do očí bijící agrese amerického
imperialismu. Vyjadřujeme naši podporu íránskému lidu a mládeži v boji proti
represivnímu, antikomunistickému a nedemokratickému režimu, který by měl být
přemožen lidem samým bez jakéhokoliv imperialistického zásahu, jenž je pro nás
nepřijatelný. Odsuzujeme obrovskou americkou vojenskou přítomnost na Korejském
poloostrově a požadujeme nahrazení dohody o příměří z roku 1953 komplexní
mírovou dohodou. Vyzýváme mladé lidi celého světa k připojení se k mezinárodní
kampani solidarity na podporu korejského lidu a mládeže v jejich spravedlivé
věci národního sjednocení pod hlavičkou Společného prohlášení Severu a Jihu z
15. června a budování prosperující, silné a socialistické země. Odsuzujeme
rozmístění amerických vojáků na Filipínách a jejich úlohu v boji proti národním
revolučním silám. Trváme na solidaritě se zápasem mladých lidí v Bangladéši.
Vyjadřujeme naši solidaritu s lidem a mládeží Nepálu v jejich boji za novou
federativní demokratickou republikou. Požadujeme návrat všech Bhútánských
uprchlíků do jejich země se zachováním úcty a důstojnosti. Podporujeme boj
barmského lidu za obnovení demokracie a propuštění všech politických vězňů
stejně jako vítáme propuštění Aung San Suu Kyi. Podporujeme boj pokrokového
hnutí na Srí Lance za národní jednotu. Zdravíme vietnamskou mládež a lid v
jejich boji za národní nezávislost a socialismus, v době oslav 65. výročí
zrození Vietnamské demokratické republiky (dnes Vietnamská socialistická
republika), a vyjadřujeme naši solidaritu s vietnamskými oběťmi amerického
dioxinu Agent Orange v jejich boji za spravedlnost.
V Latinské Americe a Karibiku
udělaly pokrokové síly významné kroky v boji proti zájmům imperialismu a jeho
politiky volného obchodu. Tyto kroky jsou vyjádřeny v integračních mechanismech
v oblasti jako ALBA-TCP, UNASUR, MERCOSUR a v budoucím vytvoření Společenství
latinskoamerických a karibských států; naším cílem je spravedlivé rozdělení
zdrojů kontinentu s fiskálními opatřeními proti velkým monopolům, které nám
umožní zotavit se z více než 500 let vykořisťování a zaostalosti. Odsuzujeme
imperialistickou politiku intervencí USA prostřednictvím rozmisťování
vojenských základen a misí v regionu, jak tomu je v Panamě, Kolumbii a na Haiti
a reaktivaci 4. flotily, jejichž cílem je zesílit útok proti revolučním
procesům v Ekvádoru, Bolívii, Nikaraguy a zejména proti revoluci ve Venezuele,
protože představují historickou a revoluční alternativu ke kapitalistickému
systému. Odsuzujeme další mechanismy zasahování, jako je terorismus a obchod s
drogami, protože mají přímý vliv na lid, jako je tomu v Mexiku. Trváme na
solidaritě s kolumbijským lidem, obětí neustálých politických vražd nařízených
imperialisty, stejně jako odmítáme využití panamského kanálu pro intervenční
geostrategické zájmy, k průjezdu válečného vybavení a jaderných zbraní.
Podporujeme boj lidu Portorika za jeho plné sebeurčení a jsme solidární s
Haiti, nacházejícím se v kruté situaci oběti kolonialismu. Důrazně odsuzujeme
převraty, které se konaly v Hondurasu a Ekvádoru, zaměřené na destabilizaci
pokrokových procesů v regionu a jsme si vědomi role členů WFDY při obraně a
bojích v obou zemích. Požadujeme spravedlnost za zavraždění soudruha Edwina
Pereze, generálního tajemníka Komunistické mládeže Ekvádoru, a odsuzujeme
nespravedlivé pronásledování, jehož cílem byl lid Mapuchi v Chile. Vyjadřujeme
naši solidaritu s boji mladých lidí v Karibiku. Vyjadřujeme naši solidaritu se
zápasy domorodých a původních obyvatel za plné sebeurčení. Víme, že mládež
Kanady a USA trvá na přátelství s lidem celého světa, a ne na válkách a
imperialismu, který jejich vlády podporují. Odsuzujeme nespravedlivou
ekonomickou, finanční a obchodní blokádu uplatňovanou po více než 50 let proti
kubánskému lidu, ta je jasným porušením mezinárodního práva, dále požadujeme od
vlády USA okamžité propuštění pěti kubánských nespravedlivě uvězněných občanů,
kteří již víc než 12 let trpí v amerických věznicích.
Posledních roky potvrdily, že
Evropská unie je imperialistickým nástrojem, který podporuje a podněcuje
opatření k vykořisťování lidu a mládeže, intervenuje vně i uvnitř členských
států, mnohokrát přitom používá pláštíku údajné obrany "lidských
práv", přičemž sama selhává v jejich respektování. Nedávná "úsporná
opatření", na jejichž zavedení se pod záminkou kapitalistické krize
dohodly národní vlády s EU, požadující oběti od dělníků, zatímco monopoly
(banky a velké korporace) získávají miliardy, aby si zajistily své zisky,
stejně jako opatření uvalená vládami na lid - to vše jsou důkazem našeho
rozboru. Odpor lidu se významně projevil v Británii, Francii, Německu, Řecku,
Irsku, Portugalsku a Španělsku, kde důležitou úlohu hrají mladí pracující. Ve
školství po celé Evropě je obecný trend zavádění třídních bariér a
privatizování, přičemž zvláště silným projevem této tendence je "boloňský
proces" zaváděný v každé zemi. Ve většině zemí probíhaly na úrovni vyššího
a středního vzdělávání důležité zápasy, které vyjadřovaly odpor proti obecnému
útoku na právo na vzdělání. Bok po boku s útokem na sociální úrovni rychle
vzrůstaly útoky proti demokratickým právům obecně, a zvláště pak
antikomunistické útoky, projevující se rostoucím pronásledováním
komunistických stran a mládežnických organizací v mnoha evropských zemích, se
zvláštním vyjádřením ve východní Evropě, s případy jako jsou ty, které se staly
v České republice, Maďarsku, Polsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku, kde došlo k
zákazům (nebo pokusům o ně) komunistických organizací a k vzestupu a
podněcování neofašistických sil. Xenofobní opatření řídící se eurounijní doktrínou
"evropské pevnosti" podporují jako podklad pro řešení krize
pronásledování imigrantů ospravedlněné sociálními problémy, které vyplývají z
politiky národních vlád orientované pouze na zisk. Tyto procesy se projevují s
velkými důsledky v zemích jako Francie, Německo a Itálie. Vystupujeme proti
pokračujícím změnám hranic na Balkáně spojeným i s tzv.
"nezávislostí" Kosova, které se stalo obrovskou vojenskou základnou
NATO a USA. Dále vyjadřujeme naši solidaritu s lidem a mládeží Kypru, řeckými a
tureckými Kypřany, proti turecké okupaci, zdůrazňujeme velké úsilí od zvolení
Dimitrise Christophiase prezidentem republiky a náš závazek k bikomunální
bizonální federaci s jedním občanstvím, jednou mezinárodní identitou a jednou
suverenitou jako spravedlivé řešení a ukončení okupace.
Vyjadřujeme naši solidaritu se
studenty a mládeží v Palestině, Iráku a arabských zemí a podporujeme vytrvalost
Palestiny v odporu proti blokádě a útlaku. Odsuzujeme rasistické nehumánní
praktiky sionistického Izraele s politikou zabíjení, vyhánění a usazovaní se v
Palestině, zejména v Jeruzalémě, a na různých okupovaných arabských územích.
Žádáme také ukončení izraelské okupace, odstranění osad a apartheidní zdi a
podporujeme zřízení nezávislého palestinského státu s východním Jeruzalémem
jako hlavním městem podle rezoluce OSN. Žádáme OSN a státy světa, aby okamžitě
uznaly Palestinský stát. Odsuzujeme válku a blokádu proti Gaze a požadujeme
její ukončení potrestání sionistických válečných zločinců; také žádáme
znovuprosazení rezoluce OSN, která klade na jednu úroveň sionismus a rasismus.
Vyzýváme k okamžitému propuštění všech palestinských a arabských vězňů
zadržovaných v izraelských a amerických věznicích. Odsuzujeme okupaci Iráku,
podporujeme právo iráckého lidu na odpor a požadujeme okamžité stažení
okupačních vojsk. Podporujeme svrchovanost, bezpečnost, stabilitu a jednotu
Iráku. Odsuzujeme terorismus ve všech jeho formách, stejně jako americké tajné
vojenské operace v oblasti. Vyjadřujeme naši solidaritu se Sýrií proti
izraelské okupaci syrských Golanských výšin a odsuzujeme "Zákon o
odpovědnosti Sýrie" schválený Kongresem USA. Podporujeme také zápasy
libanonské mládeže za dokončení osvobození Sheby a Kfarshoby z izraelské
okupace a odsuzujeme izraelskou válku v roce 2006, které vedla k 1 300
libanonských obětí. Odsuzujeme vnější vměšování do vnitřních záležitostí
Libanonu. Podporujeme národní dialog v Jemenu a zdůrazňujeme bezpečnost a
jednotu Jemenu. Požadujeme stažení Španělska z Ceuty a Melilly. Podporujeme
egyptskou mládež a mládež států Perského zálivu v jejich boji za zavedení
demokratických práv, principů spravedlnosti a rovnosti, a vyjadřujeme
solidaritu s nimi proti represivním zákonům a za pracovní práva. Žádáme také
řešení příčin přistěhovalectví z Afriky do Evropy směřující přes země severní
Afriky. Podporujeme boj arabské mládeže za hospodářskou integraci a požadujeme
okamžitou demontáž izraelského jaderného arzenálu.
17. SFMS se koná v průběhu
Mezinárodního roku mládeže vyhlášeného OSN. Stejně jako se to stalo v roce 1985,
je SFMS opět prozatím největším setkání mládeže v tomto roce. Ještě důležitější
je, že SFMS je nejvíce související akcí, protože nejjasněji ukazuje skutečné
problémy mládeže. Na rozdíl od mnoha jiných aktivit a skutečného rámce Roku
mládeže OSN, na tomto festivalu mládež světa nachází největší platformu k
odsouzení problémů a útoků, kterými trpí ze strany imperialismu a jeho agentů.
My, mládež a studenti celého
světa jsme se sešli na tomto historickém festivalu, abychom pozvedli naše hlasy
proti všem chorobám vyvolávaným imperialismem, který prochází svou největší
globální krizí. Imperialistický světový řád žene lidstvo na pokraj globálního
střetu, s všudypřítomným nebezpečím jaderné války, na základě jeho politiky
hegemonie, která chce určovat současnost a budoucnost lidstva.
Úkolem dneška je pokračovat v
boji za rozvoj mládeže a za naše hospodářské, sociální a kulturní hodnoty, a
nikoli hodnoty dekadentního systému, které se na nás snaží uvalit. Budeme
budovat budoucnost spravedlnosti, rovnosti, míru, naděje a radosti pro lidstvo.
Budoucnost nové etapy dějin je v našich rukou a záleží na lidu, pracujících
masách a světové mládeži a jejich síle k prosazení změny, abychom budovali svět
míru a solidarity, kde moc a vyrobené bohatství bude patřit lidu a mládeži
světa.
Děkujeme ti, Jižní Afriko!
Děkujeme lidu Jižní Afriky za
přivítání ve své zemi a za společnou oslavu příležitosti uvidět proměnu Jižní
Afriky. Zavazujeme se vám, že mládež světa nikdy nepřestane stát na stráži v
úsilí o dosažení světa osvobozeného od imperialismu. Začněme připravovat 18.
Světový festival mládeže a studentstva!
